|
|
SOCIÁLNÍ PROCESY A OSOBNOST 2005
Blatný, Marek ; Vobořil, Dalibor ; Květon, Petr ; Jelínek, Martin ; Sobotková, Veronika
V pořadí již osmý ročník konference „Sociální procesy a osobnost“ byl věnován památce Doc. PhDr. Lidušky Osecké, CSc., přední metodoložky české a slovenské psychologie a ředitelky Psychologického ústavu AV ČR v letech 1993 - 1999, která by se 6. září 2005 dožila šedesáti let. V rámci tradičního zaměření konference, jímž je základní i aplikovaný výzkum v oblasti psychologie osobnosti a sociální psychologie, byla proto hlavním tématem metodologie psychologického výzkumu. Na konferenci bylo odprezentováno 78 příspěvků (35 přednášek a 43 posterů), jejichž podstatná část je obsažena v předkládaném sborníku.
|
|
|
K problematice experimentálních zařízení - minulost a současnost tachistoskopických experimentů
Vobořil, Dalibor ; Květon, Petr ; Jelínek, Martin
Jedním z klíčových zařízení používaných v experimentální psychologii již od doby jejího vzniku je tachistoskop. V současné době se tento přístroj stále intenzivně používá, např. v oblasti experimentů se subliminálním vnímáním apod. Od prvních experimentů až do současnosti se tachistoskopy technicky vyvíjely; současní výzkumníci již nepoužívají k předkládání podnětového materiálu jednoúčelový přístroj, ale využívají počítač s monitorem jako zobrazovací jednotkou. V současné době jsou používány dvě nejběžnější zobrazovací technologie - CRT a LCD - které však mají rozdílné technické parametry. Naším záměrem bylo zjistit, zda se rozdílné parametry tachistoskopických přístrojů nějakým způsobem promítají do měřených dat, resp. zda nezpůsobují systematickou chybu měření. Do experimentu byly zahrnuty dva původní mechanické tachistoskopy - Wundtův tachistoskop (WT)** a Tachistoskop s fotografickou uzávěrkou(TFU)***; současnou techniku reprezentují klasický CRT monitor a LCD display.
|
|
|
Záleží na tom, co to je „vědomé“: K metodologii výzkumu nevědomé percepce
Špok, Dalibor
Výzkum nevědomých kognitivních procesů je kontroverzním tématem od samotného vzniku experimentální psychologie. Přesto se nejedná o jakýsi psychologický relikt, ale o rozvíjející se výzkumnou oblast, v níž můžeme sledovat neustálý vývoj koncepcí a úpravu metod zkoumání. Tento příspěvek chce představit metodologické přístupy, které byly rozvíjeny především od 2. poloviny 80. let 20. století, a demonstrovat tak nejen živost současného výzkumu, ale také provázanost metodologických změn s koncepčními rámci a rovněž i nutnost pozměnit tradiční pojetí některých psychologických kategorií, jako je např. práh vnímání nebo hranice vědomého a nevědomého.
|
|
|
Méně je někdy více i v experimentálním výzkumu prostorového vnímání
Šikl, Radovan ; Šimeček, Michal ; Vobořil, Dalibor
V metodologickém příspěvku se autoři pokouší o klasifikaci experimentálních úloh používaných při výzkumu lidského vnímání prostoru. Každá ze známých úloh má svá specifika a vedle některých výhod a usnadnění její použití provázejí i jistá omezení. Jednotlivé typy úloh se od sebe mohou významně lišit nejen svými nároky na probandy, ale i úrovní kvantifikace získaných dat, způsobem analýzy výsledků, možnostmi při interpretaci zjištění a také ekologickou validitou a rizikem infiltrace nepercepčních vlivů do odpovědí. Autoři navrhují odlišování úloh metrických – kde se od účastníků experimentu žádá exaktní, eukleidovská forma vyjádření vjemu – a nemetrických – kde jsou odpovědi do ordinální úrovně. Zmíněná typolologie bude ilustrována na vybraných úlohách z vlastní experimentátorské praxe.
|
|
|
Antisociální chování dospívajících a jeho souvislosti s kvalitou školního prostředí*
Sobotková, Veronika ; Blatný, Marek ; Hrdlička, M. ; Jelínek, Martin ; Květon, Petr ; Vobořil, Dalibor ; Urbánek, Tomáš
Studie se zabývá vztahem mezi antisociálním chováním a školním prostředím. Ve výzkumu byla použita data z mezinárodního projektu SAHA (The Social And Health Assessment), který byl v České republice proveden u národního souboru adolescentů z městských oblastí (N = 4.980) ve třech věkových kohortách (12, 14 a 16 let). V předkládaném příspěvku jsme se zaměřili na kohorty 12letých a 14letých (N = 3023). K identifikaci osob s různými formami problémového chování jsme provedli nehierarchickou shlukovou analýzu na položkách škály antisociálního chování. Výsledkem byla identifikace 4 typů osob s různou mírou a charakterem antisociálního chování. Osoby z jednotlivých shluků jsme pomocí jednorozměrnéanalýzy rozptylu porovnali z hlediska jejich vztahu ke škole, školního klimatu, vnímané podpory od učitelů a obecné motivace ke studiu. Podle očekávání percipovali z jednotlivých typů školní prostředí jako nejvíce negativní dospívající s vysokou mírou antisociálního chování.
|
|
|
Kouření cigaret v adolescenci a zjištěné souvislosti
Květon, Petr ; Jelínek, Martin ; Vobořil, Dalibor ; Balaštíková, Veronika
Na základě udávané četnosti kouření cigaret (za celý život; za posledních 30 dní; denně v posledních 30 dnech) byly identifikovány tři typy osob: kuřáci; nekuřáci;příležitostní kuřáci, které se lišily v typu navštěvovaných škol a motivaci ke studiu, nikoli však v zastoupení mužů a žen. Z hlediska uplatňovaných stylů výchovy v rodině byli kuřáci charakterističtí nízkou konzistencí, vřelostí výchovy a zájmem rodičů; rodičovská kontrola neměla vliv na příslušnost k jednotlivým typům. Dále bylo zjištěno, že kouření cigaret v tomto věku souvisí s užíváním alkoholu a ostatních návykových látek. Zajímavým zjištěním je, že drtivá většina (81%) respondentů z typu kuřáků jsou také opakovanými uživateli marihuany.
|
|
|
Otázky vztahu stylu zvládání zátěže mladšími adolescenty a jejich sociální pozice ve školní třídě
Kohoutek, Tomáš ; Ježek, S. ; Mareš, J.
Příspěvek pracuje s pilotní verzí dotazníku pro zjišťování struktury zvládání zátěže ve třech různých životních kontextech – v rodině, ve škole a v kontaktu s vrstevníky. Metoda umožňuje identifikovat vztah mezi typem a mírou prožívaných problémů a stylem jejich zvládání. Formou předběžného sdělení seznamujeme i s porovnáním výsledků s další potenciálně významnou proměnnou – sociální pozicí účastníka výzkumu ve školní třídě, zjišťovanou pomocí rozšířené verze metody SORAD. Závěrem se zabýváme možnostmi podrobnější konceptualizace zvládání zátěže s ohledem na sociální pozici jako aspekt jeho široce kontextuálního charakteru.
|
|
|
Kvalita života v rozměru normality a patologie
Řehulka, Evžen ; Řehulková, Oliva
Kvalita života je v současné době často zkoumaný problém. Při zkoumání kvality života v rozměru normality a patologie zpravidla nacházíme rozdíly kvantitativní. Pokusili jsme se zjistit rovněž rozdíly kvalitativní, které ukazují u nemocných větší orientaci na budoucnost, menší schopnost kvalitu života popsat, malou sebekritičnost a sebedůvěru, pasivitu a nespokojenost.
|
host ::
RSS.